Canterbury
Město v jihovýchodní Anglii v hrabství Kent. Je známé především svým náboženským významem, věhlasnou katedrálou a mnohým z vás se vybaví kniha Canterburské povídky.
Příběh o sv. Tomáši Becketovi, nejslavnějším arcibiskupovi z Canterbury, který byl ve zdejší katedrále zavražděn a... <<zde klikni pro přečtění>>
Příběh o sv. Tomáši Becketovi, nejslavnějším arcibiskupovi z Canterbury, který byl ve zdejší katedrále zavražděn a... <<zde klikni pro přečtění>>
Prehistorie a vláda Římanů
Nálezy z doby bronzové a kruhová mohyla z období neolitu potvrzují, že v oblasti Canterbury existovalo osídlení již v dávných dobách. Před ovládnutím Británie Římany byla osada Durovernon nejdůležitějším střediskem v Kentu. Canterbury se stalo římským administrativním centrem. Nacházelo se na křižovatce tří cest vedoucích z přístavů. Centrum se nacházelo v místě, kde je nyní Watling Street. Pozůstatky městských hradeb a jedné z městských bran se dochovaly do současnosti.
Sasové a Normané
Jméno Canterbury pochází ze staroanglického Cantwarebyrig, které znamenalo pevnost obyvatel Kentu. Krátce po vpádu Normanů byla v Canterbury vybudována tvrz, která byla brzy nahrazena kamenným hradem, jehož pozůstatky se dochovaly doposud.
Náboženský význam
Roku 596 papež Řehoř I. Veliký vyslal mnicha Augustina, aby obrátil obyvatele Anglie ke křesťanství. Od roku 431, kdy papež Celestýn I. vyslal Paládia, aby totéž provedl v Irsku, to byla již druhá papežská mise na Britské ostrovy. Král Kentu Aethelbert povolil roku 597 Augustinovi převorství na místě, kde stojí současná katedrála. Dal rovněž vybudovat opatství mimo hranice města za jeho hradbami, kde byl po své smrti jako i jiní první arcibiskupové pohřben. Ačkoli papež Řehoř původně předpokládal rozdělení Anglie na dvě arcibiskupství s centry v Londýně a Yorku, Augustinův úspěch v Canterbury vedl k tomu, že sídlo arcibiskupství bylo v tomto městě. Augustin také nechal s podporou krále postavit kostel svatého Martina, který je používán do dnešní doby a je považován z anejstarší stále používaný kostel v Anglii. Canterburská diecéze byla hlavním primariátem Anglie od roku 597 až do smrti posledního katolického arcibiskupa kardinála Olea roku 1558. Opatství, katedrála a kostel svatého Martina jsou součástí Světového dědictví.
Canterburská katedrála je místem, kde je pohřben Jindřich IV. a Eduard IV., ale nejznámější je jako místo kde byl roku 1170 zavražděn Tomáš Becket. Na základě této události se Canterbury stalo významným poutním místem a bylo inspirací pro Canterburské povídky Geoffrey Chaucera. Nemocnice svatého Tomáše byla využívána jako ubytovna pro poutníky. Město bylo také počátkem nebo koncem poutí - např. z Canterbury do Říma. Město je také spojeno s rodinou Tomase Moora (jeho hlava je pohřbena v kostele svatého Dunstana, zatímco jeho tělo v londýnském Toweru).
Opatství svatého Augustina bylo zničeno v průběhu rušení klášterů na příkaz Jindřicha VIII. poté co se nepohodl s Římem. Dochovaly se pouze jeho trosky. V té době se na základě toho, že bylo Canterbury primariátem katolické církve, stalo i centrem nově vytvořené Anglikánské církve. V té době byla také obnovena církevní škola King´s School. Francouzští protestantští uprchlíci se v průběhu 16. století usidlovali ve městě a položili základ výroby hedvábí.
Roku 1461 se město stalo statutárním hrabstvím. Roku 1888 při správní reformě se město stalo samosprávným hrabstvím. Bylo nejmenším z těchto hrabství a počet obyvatel nikdy nepřekročil 50.000. Po delší správní reformě z roku 1972 se město stalo součástí Canterburského obvodu Kentu.
Nedávná historie
V průběhu druhé světové války bylo město vážně poškozeno při bombardování německým letectvem. Poválečná obnova centra Canterbury a hlavně nejvíce poškozené východní části města (nyní je tato oblast označována jako Whitefriar), začal nedlouho po válce. Byl vybudován i obchvat města, který měl snížit problémy vznikající s narůstajícím dopravním provozem.
Canterbury v současnosti přitahuje především turisty. Canterburskou katedrálu navštívilo v roce 2001 asi 1,2 milionu turistů. Ve městě je dále zachováno mnoho historických budov a modrní výstavba uvnitř středověkého centra města podléhá přísné kontrole a regulaci. V letech 2004-2005 proběhla výrazná rekonstrukce oblasti Whitefriars, doprovázená archeologickými výzkumy.
Sasové a Normané
Jméno Canterbury pochází ze staroanglického Cantwarebyrig, které znamenalo pevnost obyvatel Kentu. Krátce po vpádu Normanů byla v Canterbury vybudována tvrz, která byla brzy nahrazena kamenným hradem, jehož pozůstatky se dochovaly doposud.
Náboženský význam
Roku 596 papež Řehoř I. Veliký vyslal mnicha Augustina, aby obrátil obyvatele Anglie ke křesťanství. Od roku 431, kdy papež Celestýn I. vyslal Paládia, aby totéž provedl v Irsku, to byla již druhá papežská mise na Britské ostrovy. Král Kentu Aethelbert povolil roku 597 Augustinovi převorství na místě, kde stojí současná katedrála. Dal rovněž vybudovat opatství mimo hranice města za jeho hradbami, kde byl po své smrti jako i jiní první arcibiskupové pohřben. Ačkoli papež Řehoř původně předpokládal rozdělení Anglie na dvě arcibiskupství s centry v Londýně a Yorku, Augustinův úspěch v Canterbury vedl k tomu, že sídlo arcibiskupství bylo v tomto městě. Augustin také nechal s podporou krále postavit kostel svatého Martina, který je používán do dnešní doby a je považován z anejstarší stále používaný kostel v Anglii. Canterburská diecéze byla hlavním primariátem Anglie od roku 597 až do smrti posledního katolického arcibiskupa kardinála Olea roku 1558. Opatství, katedrála a kostel svatého Martina jsou součástí Světového dědictví.
Canterburská katedrála je místem, kde je pohřben Jindřich IV. a Eduard IV., ale nejznámější je jako místo kde byl roku 1170 zavražděn Tomáš Becket. Na základě této události se Canterbury stalo významným poutním místem a bylo inspirací pro Canterburské povídky Geoffrey Chaucera. Nemocnice svatého Tomáše byla využívána jako ubytovna pro poutníky. Město bylo také počátkem nebo koncem poutí - např. z Canterbury do Říma. Město je také spojeno s rodinou Tomase Moora (jeho hlava je pohřbena v kostele svatého Dunstana, zatímco jeho tělo v londýnském Toweru).
Opatství svatého Augustina bylo zničeno v průběhu rušení klášterů na příkaz Jindřicha VIII. poté co se nepohodl s Římem. Dochovaly se pouze jeho trosky. V té době se na základě toho, že bylo Canterbury primariátem katolické církve, stalo i centrem nově vytvořené Anglikánské církve. V té době byla také obnovena církevní škola King´s School. Francouzští protestantští uprchlíci se v průběhu 16. století usidlovali ve městě a položili základ výroby hedvábí.
Roku 1461 se město stalo statutárním hrabstvím. Roku 1888 při správní reformě se město stalo samosprávným hrabstvím. Bylo nejmenším z těchto hrabství a počet obyvatel nikdy nepřekročil 50.000. Po delší správní reformě z roku 1972 se město stalo součástí Canterburského obvodu Kentu.
Nedávná historie
V průběhu druhé světové války bylo město vážně poškozeno při bombardování německým letectvem. Poválečná obnova centra Canterbury a hlavně nejvíce poškozené východní části města (nyní je tato oblast označována jako Whitefriar), začal nedlouho po válce. Byl vybudován i obchvat města, který měl snížit problémy vznikající s narůstajícím dopravním provozem.
Canterbury v současnosti přitahuje především turisty. Canterburskou katedrálu navštívilo v roce 2001 asi 1,2 milionu turistů. Ve městě je dále zachováno mnoho historických budov a modrní výstavba uvnitř středověkého centra města podléhá přísné kontrole a regulaci. V letech 2004-2005 proběhla výrazná rekonstrukce oblasti Whitefriars, doprovázená archeologickými výzkumy.